Dlouhodobý investiční produkt, zkráceně DIP, je nový typ účtu umožňující zhodnocovat úspory s daňovou výhodou, obdobně jako doplňkové penzijní spoření. Vklady do DIP lze investovat do širokého spektra nástrojů včetně akcií, ETF fondů nebo dluhopisů.

Hlavní výhodou je možnost odečíst si vklady od základu daně z příjmu až do zákonem stanoveného limitu, a to při zachování vlastní volby investiční strategie a poskytovatele.

Pro zachování daňového zvýhodnění lze prostředky z DIP standardně vybrat nejdříve po 10 letech od jeho založení a zároveň po dosažení 60 let věku. Předčasný výběr může vést k povinnosti dodanit dříve čerpané daňové výhody.

Když se s lidmi bavím o investování na důchod, často slyším podobnou větu: „Jardo, já vím, že bych měl začít, ale důchod je ještě daleko.“

Rozumím tomu. V běžném životě řešíme hlavně to, co je před námi právě teď. Bydlení, děti, práci, dovolenou nebo nečekané výdaje. Důchod se vedle toho může zdát jako něco velmi vzdáleného. Jenže právě čas je při dlouhodobém investování jedna z největších výhod, které máme.

Čím dříve začneme, tím menší částku obvykle potřebujeme pravidelně odkládat. A hlavně – nemusíme se později snažit všechno dohánět během několika posledních let.

Od roku 2024 navíc existuje možnost, která spojuje dlouhodobé investování s daňovým zvýhodněním. Jmenuje se dlouhodobý investiční produkt, zkráceně DIP.

Možná jste o něm už slyšeli. Možná vám zatím nikdo pořádně nevysvětlil, v čem se liší od běžného investování nebo penzijního spoření. Pojďme se proto na DIP podívat jednoduše a bez zbytečně složitých výrazů.

Co je vlastně DIP?

DIP není jedna konkrétní investice ani jeden předem připravený fond. Je to spíše zvláštní daňový režim určený pro dlouhodobé vytváření finanční rezervy na stáří.

Podle nabídky konkrétního poskytovatele v něm mohou být například podílové fondy, ETF, akcie, dluhopisy nebo také peněžní prostředky. Výběr investic tedy může být širší než u klasického penzijního spoření.

To ale neznamená, že si každý musí sám vybírat jednotlivé akcie a každý den sledovat burzu. Pro většinu lidí dává větší smysl jednoduché, pravidelné a dostatečně rozložené investování odpovídající jejich věku, zkušenostem a ochotě přijmout riziko.

Důležité je vědět, že běžný investiční účet se automaticky nestává DIP. Musí být uzavřena smlouva přímo na dlouhodobý investiční produkt u poskytovatele, který je zapsán v seznamu České národní banky.

Hlavní výhoda: možnost snížit si základ daně

Vlastní příspěvky na daňově podporované produkty zabezpečení na stáří si můžete odečíst od základu daně, a to až do celkové výše 48 000 Kč za rok.

Při běžné 15% sazbě daně tak může maximální roční daňová úspora dosáhnout 7 200 Kč.

Jednoduchý příklad:

Pokud budete do DIP posílat 4 000 Kč měsíčně, vložíte za rok celkem 48 000 Kč. O tuto částku si můžete za splnění zákonných podmínek snížit základ daně. Při 15% sazbě daně to představuje úsporu 7 200 Kč za rok.

Je ovšem potřeba dát pozor na jednu věc. Limit 48 000 Kč není určen pouze pro DIP. Je společný také s dalšími daňově podporovanými produkty, například s doplňkovým penzijním spořením, vybraným životním pojištěním nebo pojištěním dlouhodobé péče.

Pokud už některý z těchto produktů využíváte, je dobré nejprve spočítat, jakou část společného limitu máte ještě k dispozici. Ne vždy proto dává smysl automaticky posílat do DIP právě 4 000 Kč měsíčně.

Přispívat může také zaměstnavatel

Další zajímavou možností je příspěvek zaměstnavatele. Ten může zaměstnanci přispívat na daňově podporované produkty spoření na stáří, mezi které patří také DIP.

Roční limit pro osvobození příspěvků zaměstnavatele činí v souhrnu až 50 000 Kč. I tento limit je společný pro více podporovaných produktů jednoho zaměstnance.

Pokud vám dnes zaměstnavatel přispívá například na penzijní spoření, stojí za to zjistit, zda by mohl příspěvek směřovat také do DIP. Záleží samozřejmě na pravidlech a nabídce konkrétního zaměstnavatele.

Z mého pohledu je příspěvek zaměstnavatele benefit, který je škoda nechat bez povšimnutí. Jsou to peníze určené přímo pro vaši budoucnost a při dlouhém investičním horizontu mohou vytvořit zajímavou část výsledné rezervy.

Daňová výhoda má jasné podmínky

DIP je určený na stáří, a proto není vhodný pro peníze, které můžete potřebovat za dva nebo tři roky.

Abyste si zachovali daňové zvýhodnění, musí být současně splněny dvě základní podmínky:

• DIP musí trvat minimálně 10 let, tedy 120 měsíců,

• peníze nesmíte vybrat před dosažením 60 let.

Nestačí tedy splnit jen jednu z nich.

Pokud si například založíte DIP v 55 letech, v 60 letech ještě nebude splněna desetiletá podmínka. Bez ztráty daňové podpory byste prostředky mohli vybrat až po uplynutí deseti let.

Stejně tak člověk, který začne investovat ve 30 letech, sice desetiletou podmínku splní už ve 40, ale na výběr bez porušení podmínek musí počkat nejméně do 60 let.

A tady je opravdu důležité být opatrný. Předčasný výběr, klidně jen malé části peněz, může znamenat ztrátu daňového zvýhodnění a povinnost dříve čerpané výhody zpětně dodanit, a to až za deset předchozích let.

Proto klientům vždy zdůrazňuji jednu zásadní věc: Nejdříve si vytvořte dostupnou finanční rezervu a teprve potom posílejte peníze do produktu, který má sloužit na důchod.

DIP nemá nahrazovat pohotovostní rezervu. Pokud se rozbije auto, přijde výpadek příjmu nebo větší výdaj spojený s bydlením, měli byste mít k dispozici jiné peníze.

DIP není investice bez rizika

Daňová úspora je příjemná, ale neměla by být jediným důvodem, proč si DIP sjednat.

Pořád totiž investujete. Hodnota některých investic může růst, ale také dočasně klesat. Výnos není automaticky zaručený a vždy záleží na tom, co máte uvnitř DIP, na délce investování, výši poplatků i zvolené strategii.

Člověk ve 30 letech může mít jiný investiční horizont a jinou skladbu portfolia než někdo, komu je 55. Stejně tak se bude lišit řešení pro člověka, kterého znervózní každý pokles, a pro zkušeného investora, který krátkodobé výkyvy přijímá.

Při výběru DIP bych proto nesledoval pouze daňovou úsporu. Zajímal bych se také o:

• možnosti investování,

• rozložení rizika,

• celkové poplatky,

• možnost změny strategie,

• kvalitu a důvěryhodnost poskytovatele,

• podmínky převodu k jinému poskytovateli,

• způsob, jakým bude investice dlouhodobě spravována.

Dobrá daňová obálka sama o sobě nezachrání špatně vybranou nebo zbytečně drahou investici.

DIP, nebo penzijní spoření?

Na tuto otázku neexistuje jedna správná odpověď pro všechny.

Doplňkové penzijní spoření nabízí za splnění podmínek státní příspěvek. DIP státní příspěvek nemá, ale může nabídnout širší možnosti investování a větší kontrolu nad tím, do čeho budou peníze směřovat.

Pro někoho může být nejlepší penzijní spoření. Pro jiného DIP. A u části lidí může dobře fungovat kombinace obou řešení.

Například penzijní spoření lze využít kvůli státnímu příspěvku a příspěvku zaměstnavatele, zatímco další část dlouhodobých peněz může směřovat do DIP. Vždy je ale potřeba hlídat společné daňové limity a dívat se na finanční plán jako na celek.

Nemám rád situace, kdy si člověk sjedná nový produkt jen proto, že je zrovna populární. Nejdříve by mělo být jasné, čeho chce dosáhnout, kolik si může dovolit pravidelně odkládat a jak dlouho peníze skutečně nebude potřebovat. Teprve potom má smysl vybírat konkrétní řešení.

Síla není jen v daních, ale hlavně v čase

Řekněme, že budete investovat 3 000 Kč měsíčně po dobu 25 let. Jen na vlastních vkladech vložíte 900 000 Kč. Pokud se bude investici dlouhodobě dařit, může být výsledná částka díky výnosům výrazně vyšší.

Konkrétní výsledek ale nelze předem slíbit. Záleží na vývoji trhů, zvolené investici, poplatcích i na tom, zda vydržíte investovat pravidelně také v obdobích, kdy trhy klesají.

A právě pravidelnost bývá v praxi větší problém než samotný výběr produktu.

Za roky ve financích jsem viděl mnoho lidí, kteří čekali na „správný okamžik“. Chtěli začít, až budou trhy klidnější, až budou více vydělávat nebo až budou mít méně výdajů. Jenže ideální okamžik většinou nepřijde.

Nakonec nebývá největší chybou to, že člověk nezačal v dokonale výhodný den. Mnohem větším problémem je, že nezačal vůbec.

Pro koho může být DIP zajímavý?

DIP může dávat smysl především člověku, který:

• chce dlouhodobě vytvářet vlastní rezervu na stáří,

• má už vybudovanou pohotovostní finanční rezervu,

• nebude vložené peníze potřebovat před 60. rokem,

• chce využít daňové zvýhodnění,

• hledá širší investiční možnosti,

• dokáže přijmout přiměřené kolísání hodnoty investice,

• případně může získat příspěvek zaměstnavatele.

Naopak vhodný nemusí být pro někoho, kdo má nejistý rozpočet, nemá žádnou dostupnou rezervu nebo předpokládá, že bude peníze potřebovat dříve.

Můj pohled na DIP

DIP podle mě není žádný zázračný produkt, který automaticky vyřeší důchod každému. Je to ale užitečný nástroj, pokud je správně nastavený a zapadá do celkového finančního plánu.

Líbí se mi na něm především to, že podporuje dlouhodobé investování a zároveň lidem připomíná, že odpovědnost za životní úroveň v důchodu bude stále více také na nich.

Daňová úspora může být příjemný bonus. Hlavním cílem by ale měla zůstat dostatečná finanční rezerva na dobu, kdy už nebudeme chtít nebo moci pracovat stejně jako dnes.

Důchod se může zdát daleko. Čas ale běží bez ohledu na to, jestli už jsme začali investovat, nebo o tom zatím jen přemýšlíme.

Pokud si nejste jistí, zda je pro vás vhodnější DIP, penzijní spoření, běžné investování nebo jejich kombinace, rád s vámi projdu vaši současnou situaci. Bez složitých pojmů a bez univerzálního řešení pro každého.

Podíváme se na to, co už máte, jaké jsou vaše možnosti a zda vám DIP může skutečně přinést výhodu.

Jaroslav Bělohlávek | Benefit investment a.s. 

Uvedené informace mají obecný charakter a nepředstavují individuální investiční, daňové ani právní doporučení. Investování je spojeno s rizikem a hodnota investice může v čase růst i klesat. Konkrétní řešení je vhodné posuzovat podle individuální situace, investičního horizontu a vztahu k riziku.